Lov na živou a mrtvou rybku

Na živou rybku se loví především sumci a štiky, candáti, občas i okouni, mrtvá rybka slouží pro lov dravců vláčením i jako nástraha pro lov na položenou, kdy se naším úlovkem může stát například úhoř, mník, tloušť, občas si na drobné rybce rád pochutná i kapr nebo parma.

Lov se splávkem a s bójkou

Dříve tak populární lov štik s "kačenou", tedy velkým splávkem a pod ním umístěnou živou rybkou již není tak rozšířený, lovci štik se z velké části přeorientovali na přívlač, která je považována za sportovnější rybolovnou metodu. Pokud ale chceme přelstít velkou, zkušenou a umělých nástrah dobře znalou štiku, je volba mezi vláčením mrtvé rybky na systémku nebo lovem na živou rybku někdy jediným realizovatelným řešením, pokud chceme dravce za každou cenu chytit. Použijeme krátký, poměrně tvrdý prut, umožňující odhození poměrně těžké sestavy, případně můžeme na příhodném místě "vyvěsit" živou rybku bez použití splávku přímo pod špičku prutu, který v takovém případě bude muset být poměrně dlouhý. Ovšem manipulace s dlouhým prutem je v některých místech dost obtížná, sestavu tedy volíme podle konkrétní situace. Lov na bójku se praktikuje nejčastěji při lovu sumců, bójek existuje mnoho druhů, které lze zjednodušeně rozdělit na pevné a trhací. Každý systém má své zastánce i odpůrce a netroufl bych si jednoznačně doporučit jednu nebo druhou. Chce to vyzkoušet, každému prostě vyhovuje něco jiného.

Chytání na mrtvou rybku má mnoho variant

Jak nejlépe nastražit mrtvou rybku? Záleží především na tom, jaké rybě ji budeme nabízet a za jakých podmínek. Pokud chceme mrtvou rybku nechat co nejpřirozeněji splývat vodou a pomalu ji občas popotahovat, výborným řešením je protknutí jednoháčku očima nebo hlavou rybky, zaručí to snadný a spolehlivý zásek, jednoháček způsobí minimální poškození a snadno ho lze vyprostit. I v případě, že dravec pozře rybku hodně hluboko, po odstřižení (nebo v případě použití lanka odštípnutí) části návazce se ulovená a opatrně puštěná ryba s největší pravděpodobností brzo vrátí do kondice. Pro lov u dna se používá zátěže před rybkou nebo zátěže, vsunuté přímo do těla mrtvé nástražná rybičky, pokud ji naopak chceme trochu nadlehčit, nejjednoduchou variantou je "přifouknutí" vzduchu do břišní dutiny pomocí injekční stříkačky. Lze to provést i poněkud složitěji, ovšem efekt je trvalý, po otevření břišní dutiny do ní vložíme kousek polystyrénu a rybku opatrně zašijeme. Potom nehrozí zapadnutí nástrahy do kalu a bahna, oč v takových případech nejčastěji jde.

Uchovávání rybek

Pokud chceme uchovávat mrtvé rybky, lze volit metodu nejjednodušší, tedy pouhé zabalení čerstvě zabitých rybek do kousku látky, tento způsob je vhodný na krátkodobé uchování pro účely jedné vycházky. Doma můžeme mrtvé rybky uchovat zmražené nebo je naložit do slabého roztoku formaldehydu, ovšem tento nepříliš "voňavý" proces nám asi doma drahá polovička nebo rodiče neschválí, potom se musíme odebrat do dílny nebo podobných odlehlých prostor. Ve speciálním roztoku zakonzervované rybičky ale můžeme i zakoupit v rybářských speciálkách, jsou poměrně pevné a dlouho vydrží, někdy jsou i nadipovány pro větší atraktivitu. K uchování živých nástražních rybek po delší dobu může posloužit domácí jezírko nebo vana se vzduchováním, umístěná nejlépe v chladném, stíněném prostředí (sklep, kůlna apod.), k vodě je transportujeme jen v rozumném množství, pro delší převoz použijeme výkonné vzduchování nebo nasypeme do nádoby s rybkami kostky ledu. U vody můžeme nástražní rybičky pozvolna přivyknout v řízkovnici přiléváním vody na změnu a potom vnitřní děrovanou část vložit do řeky či přehrady, vždy ji ale pečlivě přivážeme. Vždy s nástražními rybkami zacházejme ohleduplně a mějme na vědomí, že jsou to také živí tvorové.