Lehká plavaná u zimní řeky

Venku je poměrně chladno, ačkoli zima v pravém slova smyslu se nám letos zatím vyhýbá, proč tedy nevyrazit k vodě, když už jsme si v očekávání nadcházející sezony plni optimismu pořídili povolenku a nemůžeme se dočkat prvních vycházek. Pochopitelně bychom se rádi dočkali nějakého toho kontaktu s rybou, takže kam vyrazíme, jakou techniku a taktiku zvolíme? Především na tekoucích vodách můžeme s velkou pravděpodobností vytipovat vhodná místa, kde si v novoročním čase lze docela dobře zachytat. Nejlepší volbou asi bude lehké vybavení na plavanou, pokud si namícháme vhodnou krmnou směs a zvolíme správné místo, určitě se nudit nebudeme.

Kam se vydat s lehkou zimní plavanou?

Ideální volbou jsou úseky pod přehradami, kde díky celoročně poměrně stabilní teplotě vody nedochází k zámrzu a ryby přijímají potravu po celý rok. Další zajímavou variantou jsou jámy v podjezí a táhlé proudy, kde se ryby v zimním období často zdržují a přijímají potravu. Pokud nejsme moc vybíraví, můžeme to zkusit i v blízkosti vyústění kanalizace nebo čistírny odpadních vod. Nezní to sice nijak zvlášť lákavě, ale občas jsou tato místa právě v zimním období jedna z nejúspěšnějších. Díky chladnějšímu počasí to pro náš nos nebude tak náročné (v létě tato místa doporučit skutečně nelze) a pokud si ryby nechceme odnést ke kuchyňské úpravě, o záběry v těchto místech nouzi mít určitě nebudeme. Kdo má k dispozici loďku, může se pokusit o úlovek i na místech, kam ze břehu nedohodíme, pomocí echolotu nebo sonaru najdeme terénní zlomy nebo původní koryto a tam zkusíme štěstí. Zajímavé jsou také pomaleji táhnoucí úplavy a zátoky, kde se usazuje vše, co voda unáší, tedy i potrava pro ryby, občas přinese překvapení i na první pohled nijak příliš slibné místo za přírodní překážkou (kamenem, padlým kmenem) nebo za mostním pilířem či bortící se pobřežní regulací.

Které druhy ryb jsou v zimě aktivní?

Z drobnějších kaprovitých ryb, na které se zaměříme, budou naším úlovkem nejčastěji  plotice, perlíni, podoustve a cejni, někdy i proudníci a oukleje. Počítejme spíš s menšími rybami, rozhodně se ale vyplatí věnovat kontrole a sestavení náčiní dostatek pozornosti, náhoda je však nevyzpytatelná a při zaseknutí větší ryby nelze spoléhat na to, že v chladné vodě náš soupeř nebude příliš bojovný. Navíc je třeba použít jemné náčiní a menší háčky, protože v čisté zimní vodě jsou ryby značně opatrnější, takže každá chyba by se u skutečně nízko dimenzovaného vybavení mohla projevit.

Můžeme se zaměřit i na lov tloušťů, tenhle všežravý rybí gurmán je při chuti prakticky po celý rok. Tloušť si přímo libuje ve výrazně aromatických nástrahách, proto ho spolehlivě zláká nejen sýr, několik hnojáčků na jemném háčku či paštika nebo lančmít, ale (pokud na to máme zdroj a žaludek) například drůbeží střívka (včetně jejich "lákavého" obsahu, pochopitelně) nebo hodně odleželá drůbeží játra. Úspěšní budeme i při lovu na tradiční i na bílé (případně obarvené) červy, ve výhodě se ocitneme, pokud jsme si včas udělali zásobu rousnic nebo kopaných žížal či larev chrostíků. Dalšími velmi efektivními a účinnými nástrahami jsou larvy chrostíků, vytažené ze schránek a uchované v chladnu, stejně jako patentky nebo larvy a kukly nejrůznějších brouků, které pořídíme v prodejnách pro chovatele. Při nastražení je lehce rozmáčkneme, aby se "lákavý" aromatický obsah pozvolna šířil ve vodě, při lovu jimi i opatrně prokrmujeme. V nouzi použijeme i běžně dostupné nástrahy, jakými je chléb, pečivo, tvrdší salám, nebo jiné uzeniny, pro tlouště jsou snad všechny nástrahy přitažlivé. Také se můžeme věnovat lovu okounů, známe-li místa, kde se pruhovaní dravci s oblibou zdržují. V zimním období se do blízkosti břehu nevydávají příliš často, zdržují se spíš na rozhraní hluboké vody a mělčiny nebo u zatopených překážek a zbytků staveb. Na plavanou okounům s úspěchem nabídneme hnojáčky, bílé červy, žížaly všech velikostí a larvy. Pokud se nám podaří najít lovící okouní hejno, máme o zábavu postaráno. Při lovu okounů na plavanou se osvědčuje uvázat na háček kromě nástrahy i kousek červené bavlnky nebo použít červeně eloxovaných háčků.

Splávek viditelný, ale co nejmenší

Velikost použitého splávku by měla vycházet ze síly použitého vlasce, akce prutu a požadované vzdálenosti od břehu, v níž budeme lovit. Jemná sestava vyžaduje menší, lehoučký splávek, který ale budeme moci bez problému sledovat i za horších světelných podmínek na potřebnou vzdálenost. Malý splávek s nápadně zbarvenou anténkou (někdy opatřenou nápadně zbarvenou kuličkou) je ideálním řešením, k dokonalému vyvážení poslouží drobné bročky nebo malá torpilka, jen lehce dovážená. Podle zvolené taktiky lovu budeme splávek nahazovat proti proudu a necháme ho volně splývat, případně totéž provedeme ve směru po proudu či šikmo proudem, někdy je ale efektivnější lehké nebo výraznější nadržování splávku a jeho aktivní vedení. Při volbě vycházíme ze síly proudu, charakteru dna i předpokládaného výskytu určitého specifického druhu ryb. Při opakovaných vycházkách na stejné lokalitě jsme v určité výhodě, protože už známe složení rybí obsádky a stanoviště ryb, nezůstávejme ale jen u jednoho osvědčeného místa a nástrahy, pokud se zrovna nedaří, možná budou fungovat jiné techniky, u vody se situace stále mění.

Volba prutu pro zimní plavanou

Nic nelze příliš zjednodušovat a tak doporučení nemůže být zcela jednoznačné, při výběru nás ovlivňují podmínky u vody i to, jaké pruty máme k dispozici. Použít lze lehké matchové proutky, bolonézky i děličky, výhodou bičů je to, že ani v mrazivém počasí nemáme problémy s přimrzajícím vlascem nebo šňůrou a nemusíme se starat o chod navijáku. Při lovu na plavanou většinou máme i nějaký ten pohyb a tak se přiměřeně oblékneme, abychom byli dostatečně pohybliví a současně zbytečně nemrzli. Každopádně má zimní plavaná své kouzlo, kdo vyzkoušel, ví, o čem je řeč...