Jak začít s přesným nahazováním na feeder

Přesně nahazování a feeder to je alfa omega všeho. Samozřejmě, že každý v začátcích takové věci neřeší a chytá stylem, kam to padne, tam to padne. Nic méně pokud jdete na krátkodobou vycházku nebo se ocitnete na závodech, tak se bez přesného nahazování zkrátka neobejdete. V tomto článku bych vám rád popsal mojí cestu za přesným nahazováním, a jaký efekt má přesně chytání oproti stylu, když budete házet, kam se vám zachce. Bude to spíš tedy článek pro ty, kteří ještě nechytají na feeder tak, aby to bylo co možná nejefektivnější.

Když jsem byl ve svých feederových začátcích, tak mi bylo asi dvanáct let. V té době se o feederu ještě příliš nepsalo a ani jsem neměl po ruce nikoho, kdo by se této rybolovné technice dopodrobna věnoval. Můj otec zbožňoval plavanou a já také a to i dodnes, nic méně rybolov na feeder je také skvělá disciplína a já toužil po tom poznat ji stejně tak jako plavanou. S postupem času si troufám říct, že feeder se stal mojí jedničkou a plavaná šla na odstup. Jedním důvodem je to, že pomocí feederu se mohu dostat rychleji a pravidelněji k větším rybám, které mě baví chytat mnohem více a druhým důvodem je také to, že je rybolov na feeder, alespoň pro mne snadnější záležitostí.  

První klipování

Poprvé jsem klip poznal, když jsme vyrazili na velikou svazovou vodu. Jel s námi i otcův známí, který chytal na feeder a po hodince, kdy mu ryby do krmného místa najely, měl záběr za záběrem. Já tam tři hodiny seděl absolutně marně a on pak přišel za mnou… Říkal, ukážu ti co je to klip a řekl mi pár tipů jak s ním chytat. Světe div se, ono to začalo jít. Od té doby jsem začal tímto způsobem chytat a zjišťovat i další informace.

Několik faktů přesného chytání

• Ze všeho nejdříve je dobré začít chytat na menší vzdálenosti. Je nutné pamatovat na to, že pokud zaseknete větší rybu, která se bude chtít rozjet, už jen velmi těžko odklipujete, proto později až v tom budete trochu zkušenější, použijete buď lihovou fixu, nebo duši z kola. Nic méně nepředbíhejme.
• Druhou věcí je výběr vhodného krmítka. Vybírejte tak těžké krmítko, aby bezpečně doletělo až třeba o pár metrů za klip. Je to lepší než chytat na hraně a doufat, že když proti vám například nebude foukat vítr tak to bude dobré a budete nahazovat stále do vašeho místa. Opravdu raději ať to krmítko doletí dál, než šáhnout po lehčím, které tak dobře nepoletí. Samozřejmostí je také to, že pokud nastane situace, kdy opravdu začne foukat například proti vám, tak můžete krmítko jednoduše vyměnit za to s větší gramáží. Je dobré ovšem také pamatovat na nosnost prutu a zbytečně ho nepřetěžovat. Také je nutné pamatovat na to, že pokud budeme dlouhodobě chytat s těžším krmítkem, tak náš vlasec bude čím dál více unavený, až jednou budeme chtít nahodit a on praskne. Potom musíme pár metrů odstřihnout a znovu navázat. Lze to vyřešit i tím způsobem, že můžeme navázat tak zvanou šokovku, v překladu například pět metrů vlasce o průměru okolo 0,30mm, který už něco navíc vydrží. Nic méně při lovu na menší vzdálenost s lehčími krmítky něco takového absolutně nemusíme řešit.
• Dále je na řadě například plnění krmítka. Krmítko naplníme takovým způsobem, aby z něho našeho návnada na dně bezproblémově vypadla. Pokud chytáme na stojatém revíru, nemusíme používat lepivé krmení, pokud na řece, můžeme samozřejmě použít o něco lepivější krmení. To samé platí i o tom, jak daleko budeme nahazovat. V případě, kdy budeme mít v plánu chytat na delší vzdálenosti, tak je nutné použít lepivější krmení, aby nám při švihu a letu nevypadalo krmení ven. V případě chytání na kratší vzdálenost, můžeme použít méně lepivé krmení, jelikož se do náhozu nemusíme tolik opírat. Do feederového košíku nemusíme naše krmení násilně namačkávat. Spíš je dobré ho tam vložit a jemně zmáčknout konce. Opět se ovšem můžeme řídit dle rovnice, která je výše popsaná, tedy myslet na to, jak lepivé krmení jsme si namíchali, jak daleko máme v plánu chytat a jak moc veliký proud je v místě kde budeme chytat.
• Po tom co máme vybrané místo a bod na druhé straně, na který budeme nahazovat si samozřejmě zaklipujeme. Máme celkem tři možnosti a první z ní je využít klasický klip na cívce našeho navijáku. Ten je vhodný pokud nepočítáme například s kapříkem a jdeme opravdu na menší, či méně bojovné ryby. Druhou možností je využít duši z kola, kterou navlékneme na cívku navijáku. Při tahu ryby tato duše vyletí a mi budeme moci dále volně zdolávat rybu. Samozřejmě ne vždy je to stoprocentní a tak je potřeba tomu pomoci i rukou. Ne vždy to také stihneme. A pokud to stihneme, musíme mít označenou vzdálenost lihovou fixou, abychom se na ni mohli vrátit. U lihové fixy ještě zůstaneme, jelikož se jedná o třetí možnost, která je ta nejbezpečnější, ale zároveň už je vhodná pro ty zkušenější, kteří mají s přesným nahazováním zkušenosti. Funguje to tím způsobem, že označíme vzdálenost fixou a jakmile nahodíme tak se nám bude odvíjet vlasec z cívky, na kterou upřeme náš pohled a poté až zmizí naše značka na vlasci, tak na cívku vložíme prst a zastavíme let našeho krmítka. Většinou se vám to povede plus mínus metr, což není nějaký extra rozptyl, pokud budete trefovat směr.
• Potom co jsme si vybrali místo a zaklipovali či označily náš vlasec, tak musíme zakrmit. Vždy je dobré krmit takovým krmítkem, na které budete také chytat. Samozřejmě, že si to můžete usnadnit krmítkem, které má větší košík, ale já to nepovažuji za správnou volbu. Proč? Protože těmi několika náhozy s krmítkem, na které budete po celou dobu chytat, také dostanete do ruky trochu citu, cviku a půjde vám to s ním lépe. S postupem času a nabytými zkušenostmi ovšem můžete samozřejmě použít krmítko pro zakrmení s větším košíkem a poté chytat s krmítkem menším. Krmit můžete tak, že naplníte například celý vnitřek krmítka kukuřicí a poté oba konce krmítka zacpete krmením. Někdo dělá to, že rovnou do krmení vysype masné červy, kukuřici, mikro pelety a podobně a potom takové zamačkávání neřeší, někdo to dělá přesně naopak a nechá si samotnou krmnou směs, kterou pak zamačkává konce. Obě metody mají své plusy. Pokud tyto složky namícháte rovnou do krmení, tak později nemusíte nic řešit. Hůř se vám ovšem bude reagovat na jednotlivé situace, které mohou nastat, což pochopíte později. Například kapři vám začnou brát, jakmile budete cpát do krmítka více kukuřice a tak jim jí tam můžete neustále posílat, zatím co s klasicky namíchaným krmením byste o tuto možnost přišli nebo byste museli složitě přesouvat kukuřici namíchanou v krmení do jednoho místa a poté ji namačkávat do krmítka. Nic méně těch situací, které mohou nastat, existuje celá řada, proto je dobré si krmení společně s většími složkami rozdělit například do několika nádob a poté variovat jak se nám zachce a případně dělat to co bude právě efektivní.  
• Po tom co jsme namíchali krmení, zaklipovali či označili vlasec a vybrali jsme si bod na druhé straně, například keř, strom můžeme začít nahazovat a krmit. K záchytnému bodu na druhé straně bych se rád ještě vrátil, jelikož jsem se o tom pořádně ještě nezmínil a tak bude na místě říct pár poznatků. Měl by to být bod, který budete dobře vidět po celý den. Aby se vám náhodou nestalo, že začne jinak svítit a bod vám najednou zmizí. Nebo aby se nestalo, že si vyberete třeba jako já jednou traktor, ke kterému pak přišel místní zemědělec a odjel a já najednou měl záchytný bod pryč. Trochu vtipu tomu chybělo, ale bohužel to pro mě byla tehdy krutá realita.
• Konečně se dostáváme také k náhozu. Ještě jednou to raději zrekapituluju. Máme vybrané místo, bod na druhé straně, zaklipovaný či označený vlasec a připravené krmení. S náhozem není nutné nikam spěchat. Je dobré se soustředit na to, aby to lítalo opravdu přesně a do jednoho místa. Ze začátku je tedy vhodné pomalu přejít s prutem dozadu, soustředit se na místo kam budeme nahazovat, poté nahodit, prut zvednout vzhůru a čekat až doletí krmítko na klip, zmírnit dopad krmítka a usnadnit tak také montáži to, aby se nezamotala. Jednoduše řečeno pomalu jakmile bude krmítko na klipu jít s prutem dolů. Ze začátku vám to možná bude dělat problém, nic méně s postupem času to bude pro vás automatické a zároveň začnete mít, co se týče náhozů cvik.

Průvodce přesným chytáním na feeder máte za sebou

Myslím, že co se týče začátku, je to vše. Ve své podstatě jsem zastáncem toho, že člověk by měl detaily a to co mu vyhovuje zjistit sám. Neměli byste se pouze inspirovat články, ale především zjistit i sami určité věci, díky kterým budete úspěšní. Vše co se týče náhozu už bude jen na vás. Je dobré něco vědět do začátku, ale zároveň není na místě, abyste chytali naprosto stejně jako například váš zkušenější kolega. Ano můžete si z něho vzít příklad, ale nakonec bude na vás to, zdali budete například nahazovat rychleji a díky tomu také přesněji, nebo raději zpomalíte a budete se na nához více soustředit, což právě povede k přesnosti. Každému zkrátka vyhovuje něco jiného. Těch věcí a faktorů, které nához mohou ovlivnit je spousta počínaje od samotného stylu náhozu, až například po krmítko.

Přeji vám spoustu úspěchu u vody a snad opět někdy u dalšího článku.