Chytání s "bublinou" část 1.

Od jarního oteplení tenhle způsob chytání funguje (netvrdím, že každý den, ale dost často tomu tak je) poměrně spolehlivě. Především v období, kdy je hezké počasí a voda se ohřeje, ryby vyjedou do mělčích míst a shánějí potravu i na hladině nebo těsně pod ní.

Jakou montáž zvolit?

Tenhle způsob rybaření nabízí spoustu variant. Asi nevzpomenu na všechny, ale zkusím nic důležitého nevynechat. Takže čím začít? Asi způsobem, jak sestavíme finální montáž. V zásadě jsou dva způsoby, jak můžeme celou sestavu vytvořit. Každá montáž má své přednosti i nevýhody. Nejjednodušší (i když netvrdím že nejlepší), je sestava, kdy umístíme kulové plovátko na konec a nástrahu potom situujeme mezi plovátko a prut.

Hodí se hlavně pro lov na velké vzdálenosti, protože při náhozu se nemusíme starat o to, jak sestava dopadne na vodu, Plovátko je vždy těžší než nástraha a tudíž dopadne nejdále od rybáře, tento způsob je vhodný pro větší, hodně naplněné bubliny. také zásek nebývá nijak obtížný (kromě extrémně dalekých odhozů). Doporučuji pro případ, že lovíme v blízkosti porostu vodních rostlin (především leknínů a stulíků) použít pro upevnění plovátka tenčí vlasec, vyhneme se tak riziku ztráty větší ryby.

Proč zmiňuji návazec a nástrahu v jednotném čísle? Netroufl bych si komukoli doporučit použití (rybářským řádem samozřejmě povolených) dvou návazců s nástrahami, protože taková sestava má tendenci se při nahození a dokonce i při samovolném pohybu na hladině (působeném větrem nebo proudem) mnohem větší tendenci k zamotání, nehledě ke komplikacím při záseku a zdolávání. Pokud nevěříte, zkuste to a nejspíš dojdete ke stejnému závěru.

Druhou variantou (kterou osobně preferuji téměř vždy) je umístění bubliny mezi nástrahu a prut. Při nahazování je vhodné před dopadem sestavy na hladinu lehce přibrzdit vlasec nebo šňůru prstem na cívce navijáku. Tím docílíme snadno toho, že nástraha dopadne nejdál, což je optimální situace. Jistě, vítr může nástrahu na hladině posunout do strany nebo do bezprostřední blízkosti "bubliny", což bývá nežádoucí, to samé dokáží i drobné rybky, které často začnou o naši nástrahu projevovat zájem jako první. Ale to není až takový problém, stačí sestavu lehce a opatrně popotáhnout a už je všechno zase tak, jak to má být. To ostatně platí i pro první zmíněnou montáž.

Montáž "bubliny"

Kulové plovátko má většinou po stranách dvě očka pro uchycení. Já osobně využívám jen jedno, ať už volím kteroukoli variantu montáže. Při umístění plovátka na konec sestavy jednoduše spolehlivým uzlem přivážu bublinu za jedno z oček, pokud používám druhou variantu, provléknu vlasec dvojmo očkem tak, že vlastně vytvořím smyčku, kterou potom navléknu kolem těla plovátka. To lze udělat i v případě, že už mám háček na konci navázaný, protože ten nikudy neprostrkuji. Je to jednodušší ukázat než popsat, ale prostě vlasec přehnu a potom ho v místě přehnití provléknu očkem plovátka.

Pokud je očko hodně malé (u některých plovátek to tak je), nezkouším otvor zvětšovat, ale raději použiju ustřižený kousek vlasce, který provléknu očkem, zachytím ten vlasec, který je součástí sestavy a potom ten "cancourek" protáhnu zpátky a zatažením za oba konce protáhnu vlasec skrz očko. (snad se mi to podařilo popsat dost pochopitelně). Následně vzniklou volnou smyčkou provléknu plovátko a je to! Pokud bych potřeboval změnit vzdálenost plovátka od nástrahy, opatrně špendlíkem nebo špičkou háčku (ten je vždycky po ruce, ne?) smyčku uvolním a vzdálenost upravím. Pokud by na vlasci vznikla trvalá deformace, raději kousek odstřihnu a u dělám novou montáž, zlom na vlasci by mohl působit zbytečně rušivě, především v hodně čisté vodě.

Někde jsem se setkal s doporučením, že stačí provléknout vlasec oběma očky a tvar bubliny zabrání jejímu posunutí. No, podle mě je to pitomost a bublina si pak dělá, co se jí zamane. Můžete to vyzkoušet, ale až zjistíte, že to je nesmysl, vzpomeňte si na to, že jsem vás předem varoval! :-)

Není bublina jako bublina. A co když není po ruce?

Bubliny neboli kulová plovátka se vyrábějí s mnoha velikostech a také v různých barevných provedeních. Nejraději používám průhledná, i když těm žlutým, červeným a oranžovým nemohu upřít to, že jsou na hladině mnohem lépe vidět. Jestli ty nápadně barevná ruší, plaší nebo odrazují ryby? Nevím... někdy ryby dokonce dokáží ignorovat nástrahu, zatímco s chutí postrkují po hladině nebo se dokonce snaží spolknout nápadně zbarvené plovátko. Dokonce se mi nejednou stalo, že když se ozvalo konečně tak dychtivě očekávané srknutí, po reflexním záseku jsem chvíli vodil velkého kapra nebo amura s plovátkem v tlamce, než ho pustili! Takže pokud chytáte za horších světelných podmínek nebo prostě hůř vidíte, myslím, že není třeba se těm nápadně zbarveným vyhýbat.

V nouzi je možné (když nemáte bublinu s sebou a ryby začnou "mlaskat" na hladině) použít i obyčejný splávek-vajíčko s krátkým dříkem, ale je to opravdu jen náhradní a ne moc dokonalé řešení.

K čemu jsou ty dva "špuntíky na plovátku? Abyste dohodili dost daleko, potřebujete plovátku dodat potřebnou hmotnost. Takže zátky opatrně vytáhnete (jsou na tenkém vláknu, které slouží k tomu, abyste je hned u vody neztratili) a naplníte plovátko vodou. Kolik vody? Optimálně naplnit tak ze tří čtvrtin, aby se ještě drželo na hladině a přitom bylo dostatečně těžké. Což jasně říká, že vždy je vhodné použít jen tak velké plovátko, abyste dohodili tam, kam potřebujete. Větší sice poletí jako raketa, ale zase napáchá na hladině mnohem větší rozruch svým dopadem. Což může, jak je každému jasné, ryby docela poplašit. Výměna plovátka je snadná a rychlá (viz výše), takže se vyplatí mít jich s sebou několik v různých velikostech. jeden nikdy neví...